Kraj omezených nemožností

Zde se ze ševců stávají mystici, z filozofů pivovarští sládci, města se mění ve vsi a na vsích lze najít divadla světového renomé. Zde se zatápělo stránkami vytrženými z Fausta a pila pálenka z míšeňského porcelánu. Jedni sem přijeli přes Vorkutu a Vladivostok, druzí zde chtěli zůstat na věky a bylo jim vyměřeno 30 minut. Omezenost nemožnosti.
A bylo to zde, kde bylo možné, aniž by člověk opustil svůj dům, žít ve čtyřech státních útvarech a vládních systémech. Jako rodina P. ze Žacléře. Narozeni jako poddaní CK-monarchie, stali se občany Československé republiky, aby se později ocitli ve Třetí říši a důchodový věk strávili v Československé socialistické republice. Omezenost nemožností.
A právě tady němečtí skini napadají cizince, vybaveni od polských handlířů nacistickými suvenýry a obslouženi českými prostitutkami. Omezenost nemožností.
A také tady se na malé vesnici dává dohromady skupina lidí, kteří v dobách diktatury vytvářejí nezávislou knihovnu, a v horách se setkávají disidenti z Polska a Československa. Omezenost nemožností.
Je to fascinující kraj, o nějž usilovali Piastovci, Habsburkové i Hohenzollernové. Místo, kde se setkává slovanská a germánská kultura, kraj milionových migrací, politických i kulturních uzurpací, tragédií osobních i společenských.
Žijeme ve velmi dynamickém kraji jak v oblasti politické, tak v oblasti společenské, hospodářské a ekologické. Je to dynamika, která mate, dezorientuje. Jedna generace obyvatel poznala hospodářství válečného komunizmu, volný trh v jeho nejostřejším vydání (krize 1929), socialistické plánované hospodářství a sociálně tržní ekonomiku. Dokonce dnešní čtrnáctiletí se ještě narodili obklopeni ostnatým drátem a minovými poli.
Včerejší voliči SED, PKS a KSČ utekli od diktatury a nyní by nejraději unikli před svobodou. „Socialistický internacionalizmus“ nahradily národní zájmy. Společnosti vycvičené v duchu rovnostářství se rozpoltily na vítěze a poražené. Ekonomické rozvrstvení společnosti s sebou přineslo obavy, xenofobii, agresi. Politické hranice se staly zároveň hranicemi ekonomickými. Těmto procesům a změnám podléhají obyvatelé polské, české i německé části pohraničí. Perspektiva rozšíření Evropské unie klade před obyvatelstvo novou výzvu. Ještě se docela nestabilizovaly struktury vzniklé po roce 1989 a již musí vznikat nové.
Život a práce zde vyžadují nové kompetence, pochopení makroekonomických procesů a jejich vlivu na lokální rozvoj (globalizace), rozpoznání jevů, probíhajících v multikulturní společnosti, a s nimi spojených šancí i rizik, hledání nových forem pedagogiky a vzdělávání.
Život zde je – jak říkal Bohumil Hrabal: „k zbláznění krásný; ne že by takovým byl, ale já jej tak vidím“. Podobně smýšlí Frank Rischer, novodobý Hermés. Neustále na cestách, přenáší ideje, dobrou náladu i lidi. Cestovatel do minulosti i budoucnosti, prostředník i katalyzátor. Tvůrce nové časové jednotky: 1 Rischer (teprve užití této jednotky umožňuje popsat skutečnou souvislost mezi rychlostí a plynutím času v teorii relativity).
Nebezpečná osoba, fantasta, svůdce. Svým způsobem archetyp mnoha polských literárních hrdinů. Mnohdy polštější než my, až to bolí.
Zřídka je možné setkat se s někým, kdo tak intenzivně žije kulturní, historickou i geografickou krajinu. Nasává ji a proměňuje.
Tento projekt by bez něj nebyl. Jen on dokáže přimět vážené otce rodin, aby si nasadili bláznovskou čapku, a jejich ženy a děti, aby jim tleskaly.
Tento projekt by také nebyl bez Petry, ztělesněné hudby Smetany. Její mimořádná citlivost spojená s vnitřní harmonií a konsekventním jednáním by uchvátily Immanuela Kanta.
A ještě ten třetí: Grzegorz, osoba dosti ponurého vzezření a v brýlích, která jejich společnému dílu dodává známky vážnosti.

Grzegorz Potoczak